Chcete si na jaře užívat hustý a zelený plot, ale nechce se vám čekat další rok? Pak je čas jednat právě teď. Podzim patří mezi nejlepší období pro výsadbu živého plotu, protože půda je ještě prohřátá po létě a sazenice mají dost času zakořenit ještě před příchodem mrazů. Pojďme si projít, jaké keře na podzim vysadit, jaký spon zvolit a kolik sazenic na metr plotu skutečně budete potřebovat.
Proč sázet živý plot právě na podzim
Půda, která si přes léto uchovala teplo, vytváří pro nové sazenice ideální podmínky. Kořeny mají do zámrazu čas se rozrůst a uchytit, takže rostlina jde do zimy silnější a lépe odolá mrazu. Na jaře pak taková sazenice startuje s náskokem a roste rychleji než ta, kterou vysadíte až s prvním jarním oteplením.
Obecně platí, že vysazovat je možné celý podzim až do doby, kdy zamrzne půda. Nejjistější je vysadit mladé keře od poloviny září do poloviny listopadu, aby stihly zakořenit ještě před opravdovou zimou. Pokud bydlíte v oblasti s časnými a tuhými mrazy, neotálejte a začněte raději dřív.
Čerstvě vysazené keře potřebují i na podzim pravidelnou zálivku. Dokud nezamrzne půda, kořeny stále pracují a rostlina si z vlhka bere sílu na zakořenění. Zálivku omezte až ve chvíli, kdy půda skutečně promrzne.
Rychle rostoucí, nebo stálezelené? Jak se rozhodnout
Než vyberete konkrétní druh, ujasněte si, co od plotu čekáte. Chcete rychlé krytí a nevadí vám, že v zimě zůstane holý? Nebo potřebujete clonu, která funguje po celý rok?
Rychle rostoucí opadavé keře:
- Ptačí zob (Ligustrum), hustý, snadno tvarovatelný, zvládá i stříhaný plot.
- Zlatice (Forsythia), rychlý růst, navíc na jaře nádherně žlutě kvete.
- Šeřík (Syringa), ve vhodných podmínkách přirůstá i kolem 60 cm za rok, je mrazuvzdorný.
Tyto dřeviny se hodí, pokud chcete výsledek co nejdřív a nevadí vám, že přes zimu plot prosvítá.
Stálezelené keře:
- Túje (Thuja), klasika mezi jehličnany, oblíbená odrůda Smaragd ale roste pomaleji, jen kolem 20 cm za rok.
- Cesmína (Ilex), hodí se i do míst, kam příliš nesvítí slunce, vytváří hustou neprůhlednou stěnu.
- Portugalský vavřín (Prunus lusitanica), patří mezi nejrychlejší stálezelené volby, přirůstá kolem 40 až 50 cm za rok.
Pokud chcete plot, který kryje pohledy po celý rok, sáhněte po stálezelených druzích. Pokud vám nevadí holé větve v zimě a chcete hustotu co nejdřív, vyberte rychle rostoucí opadavé keře.
Jaký zvolit spon výsadby
Spon, tedy rozestup mezi sazenicemi, se odvíjí hlavně od plánované výšky plotu a od zvoleného druhu.
Pro jednořadou výsadbu platí orientačně:
- Plot do 0,5 m výšky: 4 až 6 sazenic na běžný metr.
- Plot 0,5 až 1 m: 3 až 4 sazenice na metr.
- Plot 1 až 3 m: 2 až 3 sazenice na metr.
- Plot nad 3 m: 1 až 2 sazenice na metr.
Pokud chcete opravdu neprůhlednou stěnu, sáhněte po dvouřadé výsadbě, kde se používá 5 až 6 sazenic na běžný metr. U tújí, které se pěstují do vyššího a hustšího plotu, se často volí rozestup 40 až 70 cm mezi rostlinami, u plotů do 4 až 5 m výšky se rozestup zvětšuje na 90 až 120 cm. Volně rostoucí keře, jako je zlatice nebo šeřík, se naopak sázejí volněji, obvykle 0,7 až 1 m od sebe.
Přesný počet sazenic na plot spočítáte jednoduše. Vynásobte plánovanou délku plotu v metrech počtem kusů na metr podle zvoleného sponu. Na 10 metrů stříhaného plotu do výšky 1 m tak počítejte s 30 až 40 sazenicemi, u volně rostoucího plotu ze zlatice postačí 10 až 14 kusů.
Příprava půdy před výsadbou
Kvalitní příprava záhonu rozhoduje o tom, jak rychle se plot uchytí a jak bude v dalších letech hustý.
- Vykopejte souvislý rýh (rigol) místo jednotlivých jamek, plot tak poroste rovnoměrněji.
- Hloubka a šířka rýhy by měla odpovídat kořenovému balu sazenic, obvykle stačí kolem 40 cm.
- Do vykopané zeminy přimíchejte kompost nebo vyzrálý hnůj, který dodá živiny na start.
- Těžší jílovité půdy odlehčete pískem nebo drceným kamenivem, aby voda po deštích neseděla u kořenů.
- Sazenice před výsadbou dobře zalijte, aby kořenový bal nebyl vyschlý.
Po výsadbě půdu kolem sazenic udusejte, aby nezůstaly vzduchové kapsy, a vydatně zalijte. Mulč z kůry nebo posekané trávy pomůže udržet vlhkost a zpomalí růst plevele kolem mladých keřů.
Zálivka do zimy
I když je podzim vlhčí než léto, na zálivku nové výsadby nezapomínejte. Dokud se neochladí natolik, že půda promrzne, kořeny stále rostou a potřebují vláhu. Zálivku přizpůsobte počasí, v deštivých obdobích ji omezte, v suchých a slunečných dnech naopak přidejte. Poslední důkladnou zálivku před zimou proveďte těsně před tím, než se čekají trvalé mrazy, tzv. zazimovací zálivku. Pomůže rostlině mít v pletivech dostatek vody, což ji chrání i před vymrznutím.
U stálezelených druhů, jako jsou túje nebo cesmína, je zálivka před zimou obzvlášť důležitá. Tyto rostliny totiž i v zimě odpařují vodu listy, a pokud je půda promrzlá a sucho, hrozí jim takzvané fyziologické sucho a poškození jehličí či listů.
Shrnutí
Podzim je pro založení živého plotu skutečně ideální doba, díky prohřáté půdě sazenice stihnou zakořenit ještě před zimou a na jaře pak vyrazí s náskokem. Vyberte si mezi rychle rostoucími opadavými keři a stálezelenými druhy podle toho, jestli chcete rychlý efekt, nebo celoroční krytí. Spočítejte si spon podle plánované výšky plotu, půdu před výsadbou obohaťte kompostem a nezapomínejte na zálivku až do příchodu mrazů. S trochou trpělivosti budete mít na jaře plot, který bude působit, jako by na zahradě rostl už roky.
Pokud vás zajímá konkrétní druh vhodný na živý plot, přečtěte si, jak pěstovat japonskou vrbu nebo se podívejte, co byste měli vědět o živém plotu z tújí. Řešíte spíš klasický plot kolem pozemku? Podívejte se, jaké jsou možnosti při stavbě plotu nebo jaké popínavé rostliny se hodí na drátěný plot. A pokud si zatím nejste jistí, co všechno na zahradě smíte postavit, mrkněte na přehled, co lze a nelze na zahradě postavit.