Když mrzne a sníh zakryje poslední semínka v trávě, hledají ptáci potravu zoufale. Krmítko pomůže, ale nejspolehlivější zdroj je ten, který roste přímo na zahradě. Jeřáb, hloh, šípek, rakytník, brslen nebo cesmína nabízejí plody, které zůstávají na větvích celou zimu a stávají se poslední jistotou v době, kdy je jídla málo. Pojďme si projít, co z nich se do zahrady hodí a proč.
Proč sázet keře s plody, ne jen krmit
Přirozené plody mají oproti krmítku jednu výhodu: jsou tam od podzimu do pozdní zimy a nevyžadují žádnou péči. Navíc to na zahradu láká širší skupinu ptáků, než jaká chodí ke krmítku, protože mnoho druhů dává bobulím a malvičkám přednost před semínky nebo lojovými koulemi. Čím pestřejší výsadba, tím déle je na zahradě co jíst, od podzimu přes první mrazy až po konec zimy.
Jeřáb ptačí: jeřabiny pro desítky druhů
Jeřáb ptačí je u nás nejznámější strom pro ptáky, a není to náhoda. Jeřabiny dozrávají v září, zbarví se do oranžové až červené a na mraze změknou a zesládnou, takže je ptáci vyhledávají i v lednu. Podle odhadů je jeřabinami krmeno až 63 druhů ptáků, mezi nimi kvíčaly, drozdi i brkoslavi. Vzrostlý strom dosahuje 8 až 12 metrů, pro menší zahradu existují i kompaktnější odrůdy.
Hloh: živý plot s potravou navíc
Hloh se běžně sází jako živý plot a jeho husté, trnité větve zároveň nabízí ptákům bezpečné místo k hnízdění i úkrytu před predátory. Drobné červené plody dozrávají v září a říjnu a na keři vydrží hluboko do zimy. Jako keř v živém plotu drží hloh obvykle 2 až 5 metrů, nechaný volně růst může dorůst i do podoby menšího stromu.
Šípek: vitamínová bomba, která vydrží do mrazu
Šípek, tedy plod růže šípkové, patří k nejvýraznějším podzimním a zimním plodům na zahradě. Lesklé červené šípky jsou bohaté na vitamin C a zůstávají na keři i po opadu listí, takže jsou dobře vidět a ptáci je najdou snadno. Růže šípková roste jako hustý, ostnitý keř, který zvládá i radikální zmlazovací řez až na pařez. Do zahrady se hodí tam, kde má prostor rozrůst se do šířky.
Brslen i cesmína mají plody jedovaté pro lidi, zejména pro děti. Ptákům ale neublíží, naopak jsou pro ně v nejchladnějších týdnech důležitým zdrojem energie. Pokud máte na zahradě malé děti, hlídejte, aby si s nápadně barevnými plody nehrály.
Rakytník: odolné bobule na nejhorší měsíce
Rakytník řešetlákový dává drobné, výrazně oranžové bobule, které dozrávají už v srpnu a září, ale díky pevné slupce je ptáci dokážou rozzobávat až později, nejčastěji v lednu a únoru, kdy je jiné potravy málo. Právě proto je rakytník cenný spíš jako zásoba na konec zimy než jako podzimní pochoutka. Jako keř roste do výšky 2 až 4 metrů, je ostnitý a snáší i chudší půdu.
Brslen: nenápadný keř s nápadnými plody
Brslen evropský kvete nenápadně, ale na podzim ho prozradí čtyřboké růžové tobolky s oranžovými semeny, které kontrastují s červenajícím listím. Plody dozrávají od září do října a ptáky, například červenky, lákají právě svou barvou. Jako keř nebo menší stromek dorůstá brslen do 2 až 6 metrů.
Cesmína: zelená i v zimě, poslední záchrana pro ptáky
Cesmína ostrolistá je jedna z mála zimostrázných rostlin, která si drží listy přes celou zimu, a zároveň nabízí jasně červené bobule, které dozrávají na podzim a vydrží na větvích hluboko do zimy. Ptáci, hlavně kosi a drozdi, se k nim často dostávají až v nejchladnějších týdnech, kdy je jiná potrava vyčerpaná. Jako keř nebo nízký strom roste do 2 až 6 metrů a snáší i stříhaný tvar, takže se hodí i jako živý plot.
Přehled: co vysadit a kdy plody dozrávají
| Keř / strom | Výška | Dozrávání plodů | Kteří ptáci je vyhledávají |
|---|---|---|---|
| Jeřáb ptačí | 8 až 12 m (strom) | září, na mraze změknou | kvíčaly, drozdi, brkoslavi |
| Hloh | 2 až 5 m | září až říjen | drozdi, kvíčaly |
| Šípek (růže šípková) | do 2 m, rozrůstá se do šířky | podzim, vydrží do zimy | drozdi, pěnkavy |
| Rakytník | 2 až 4 m | srpen až září, zobán až v lednu a únoru | kosi, drozdi v pozdní zimě |
| Brslen | 2 až 6 m | září až říjen | červenky, kosi |
| Cesmína | 2 až 6 m | podzim, vydrží do konce zimy | kosi, drozdi |
Doplněk ke krmítku, ne náhrada
Keře s plody nejsou konkurencí krmítka, ale jeho přirozeným doplňkem. Krmítko funguje spolehlivě hlavně v nejtužších mrazech a sněhové pokrývce, kdy ptáci nemají přístup k ničemu jinému, a pomáhá hlavně druhům, které semena z krmítka vyhledávají přirozeně. Pokud krmítko na zahradě ještě nemáte, návod najdete v článku Jak vyrobit krmítko pro ptáčky. Kombinace obou zdrojů, živých plodů i pravidelně doplňovaného krmítka, dává ptákům na zahradě nejlepší šanci přežít zimu v dobré kondici.
Jak keře vybrat a vysadit
Při výběru myslete na to, kolik místa keř skutečně potřebuje, až doroste do plné velikosti, a nesázejte vysoké druhy těsně k domu nebo plotu. Většina zmíněných keřů a stromů se nejlépe vysazuje na podzim, kdy mají čas zakořenit ještě před zimou. Podrobný postup, jak na podzimní výsadbu živého plotu a jaké keře se k ní hodí, najdete v článku Podzimní výsadba živého plotu: kdy a jaké keře. U čerstvě vysazených, ještě nezakořeněných kusů se vyplatí první zimu věnovat i ochraně před mrazem, tipy na to, jak stromky a keře přes zimu chránit, shrnuje článek Jak chránit stromky a keře před mrazem?.
Shrnutí
Pokud chcete ptákům na zahradě pomoci přežít zimu, nejlépe to zvládnete kombinací několika druhů s plody, které dozrávají postupně od podzimu až do konce zimy. Jeřáb a hloh zajistí potravu hned na podzim, rakytník a cesmína vydrží jako záloha na nejhorší měsíce. Spolu s krmítkem tak na zahradě vznikne zdroj potravy, který ptákům pomáhá po celou chladnou část roku.
