S prvními chladnými rány se v každé domácnosti řeší stejná otázka: na kolik stupňů letos topit. Odpověď ale není jedno číslo pro celý byt. Ideální teplota se místnost od místnosti liší, obývák snese víc tepla než ložnice, a naopak koupelna potřebuje o pár stupňů navíc. Kdo topí podle jednoho univerzálního čísla, obvykle část domu zbytečně přetápí a za topnou sezónu na tom prodělá.
Kolik stupňů v jaké místnosti
Orientační doporučené teploty, se kterými pracují i energetické poradny:
- Obývací pokoj: 20 až 22 °C. Místnost, kde se tráví nejvíc času vsedě, proto snese nejvyšší teplotu z celého bytu.
- Kuchyň: kolem 18 °C. Vaření, pečení a provoz spotřebičů místnost přirozeně dohřívají, vyšší nastavení topení je tu zbytečné.
- Ložnice: 16 až 18 °C. Chladnější vzduch pomáhá rychleji usnout a kvalitněji spát, přetopená ložnice naopak spánek zhoršuje.
- Koupelna: 22 až 24 °C. Jediná místnost v bytě, kde má smysl topit víc než v obýváku, hlavně kvůli pobytu bez oblečení a riziku vlhkosti.
- Chodba a předsíň: 15 až 17 °C. Prostor, kterým se jen prochází, netřeba vytápět na stejnou teplotu jako obytné místnosti.
- Pracovna: 20 až 22 °C, podobně jako obývák. Nižší teplota při sedavé práci zhoršuje soustředění, vyšší zase unavuje.
Čísla jsou orientační a záleží i na osobním pocitu tepla, zateplení domu a typu topení. Slouží ale jako rozumný výchozí bod, od kterého se dá dál ladit.
Světová zdravotnická organizace doporučuje jako minimum pro obytné místnosti 18 °C, u domácností se seniory, malými dětmi nebo nemocnými členy raději o pár stupňů víc. Pod touto hranicí už roste riziko zdravotních potíží, zejména u srdce a dýchacích cest.
Proč se každý stupeň navíc počítá
Topení tvoří největší položku v ročním vyúčtování domácnosti, a právě proto se vyplatí hlídat i zdánlivě malé rozdíly. Podle odhadů energetických poradců znamená každý stupeň teploty navíc přibližně 5 až 6 procent vyšší náklady na vytápění. U průměrné domácnosti to v přepočtu na sezónu dělá řádově tisíce korun.
Rozdíl mezi 21 °C a 23 °C v obýváku tak není jen otázka pohodlí, ale i dvouciferné procentní částky na vyúčtování. Stejně tak snížení teploty v ložnici z 21 °C na doporučených 17 °C dokáže za topnou sezónu ušetřit citelnou sumu, aniž by to čtenář v noci poznal jinak než lepším spánkem.
Nejde ale jen o nastavenou teplotu. Na skutečné spotřebě se stejnou měrou podepisuje i to, kolik tepla domácnost zbytečně ztrácí netěsnými okny nebo špatně větraným bytem. Kombinace rozumných teplot a utěsněného bydlení dělá z topné sezóny mnohem levnější záležitost, proto se vyplatí probrat i výměnu těsnění oken, pokud jím profukuje.
Jak nastavit teplotu podle stupňů na termostatické hlavici
Většina radiátorů v českých domácnostech má mechanickou termostatickou hlavici s číselnou stupnicí od 1 do 5, případně s hvězdičkou pro protimrazovou ochranu. Každé číslo přibližně odpovídá teplotě v místnosti:
- stupeň 1: kolem 14 až 16 °C
- stupeň 2: kolem 16 až 20 °C
- stupeň 3: kolem 20 až 23 °C
- stupeň 4: kolem 23 až 25 °C
- stupeň 5: kolem 25 až 28 °C
Přesné hodnoty se u jednotlivých výrobců mírně liší, orientační tabulka bývá přímo na obalu hlavice nebo v návodu. Pro obývák s cílovou teplotou 21 °C proto obvykle stačí nastavit hlavici na stupeň 3, pro ložnici s 17 °C vychází nastavení mezi stupněm 2 a 3.
Hlavice sama teplotu nezvýší rychleji, jen ji udrží na nastavené hodnotě. Vyšší číslo na stupnici tak neznamená rychlejší nahřátí místnosti, jen vyšší cílovou teplotu, na které radiátor přestane topit. Kdo v zimě chvíli mrzne a otočí hlavici na maximum, aby to v pokoji bylo teplo hned, obvykle jen zbytečně přetopí a pak musí místnost znovu vyvětrat.
Chytré termostatické hlavice s aplikací umí teplotu podle místnosti a denní doby plánovat automaticky, třeba nižší teplotu přes den v prázdné ložnici a vyšší večer před spaním. U starších mechanických hlavic stačí totéž hlídat ručně, funguje to stejně dobře, jen to vyžaduje trochu disciplíny.
Vlhkost vzduchu hraje stejnou roli jako teplota
Pocit tepla v místnosti neurčuje jen teploměr, ale i vlhkost vzduchu. Přetopený a zároveň suchý byt působí nepříjemně bez ohledu na to, kolik stupňů svítí na displeji termostatu, zatímco správně zvlhčený vzduch umožňuje topit o něco méně a přesto se cítit stejně komfortně. Kdo v topné sezóně řeší i sucho v krku nebo statickou elektřinu, měl by kromě teploty zkontrolovat i to, jaká je optimální vlhkost v bytě.
Co si z toho odnést
Univerzální teplota pro celý byt neexistuje, a ani by nedávala smysl. Obývák a pracovna snesou 20 až 22 °C, ložnice funguje lépe chladnější kolem 16 až 18 °C, koupelna naopak potřebuje o pár stupňů víc než zbytek bytu a chodba s předsíní si vystačí s minimem. Rozdíl mezi jednotlivými místnostmi přitom není jen otázka komfortu, ale i výše účtu za topení, každý stupeň navíc totiž znamená jednotky procent vyšší náklady.
Nejjednodušší cesta, jak si teploty po místnostech pohlídat bez neustálého kontrolování teploměru, je rozumně nastavená termostatická hlavice na každém radiátoru. Spolu s odvzdušněným topením, které funguje na plný výkon, a případně i rekuperační jednotkou, díky které dům neztrácí teplo zbytečným větráním, se dá projít celou topnou sezónu bez zbytečně vysokých účtů a zároveň bez zbytečného zimomřivého sezení pod dekou.